4. závod atletické zimní série

Českolipský Kvakoš

Pořadatel: Gymnázium Česká Lípa, AC Česká Lípa
Datum a místo: Sobota 19. ledna 2008 od 10.00 hodin, tělocvična Gymnázia v České Lípě
Ředitel závodů: Miloslav Sviták
Hlavní rozhodčí: Alena Svitáková
Šatny: V areálu školy, nenechávejte v šatnách cenné předměty.
Startují: Všechny žákovské a mládežnické kategorie, muži a ženy
Disciplína: Skok vysoký
Přihlášky: V tělocvičně nejpozději 30 min před zahájením závodu.
Upozornění: Závodníci budou mít vhodnou sálovou obuv, skákat se bude na parketách!
Ceny: Diplomy a drobné ceny dle možnosti pořadatelů.

Časový pořad: Závod začíná v 10,00 hod. od základní výšky 60 cm pro kategorie potěru, mladšího a nejmladšího žactva.
Starší žactvo a dospělí zahájí závod v 11,30

kategorie a základní výšky:
potěr chlapci i dívky (roč.99 a mladší) 60 cm
nejmladší žactvo (r. 97 – 98) 70 cm
mladší žactvo (r. 95/65) 90 cm
starší žactvo (r. 93/94) dívky-100 cm, chlapci-110 cm
ženy ( r. 92 a starší) 100 cm
Muži ( r. 92 a starší) 120 cm

Vyhlašování: ve dvou blocích:
1. po doskákání mladšího žactva
2. po doskákání posledního závodníka

Informace: Miloslav Sviták, tel: 737 010 757, 605 811 669, e-mail: miloslav.svitak@seznam.cz internet: http://atletika.ceskolipsko.net/

Jak se Kvakoš mezi Supermany dostal

V souboji o titul českolipského supermana se závodníci utkávají v soutěžích pojmenovaných po udatných a mediálně známých hrdinech. Rambo a Tarzan okouzlovali v Holywoodských filmech, klokan Skippy byl ústřední postavou seriálu no a Borec na konec alespoň oslňuje každý večer na Nově. Kde se však v této společnosti vzal Kvakoš? Když jsme hledali vzor pro výškařské naděje, hledali jsme po celém světě, ale nakonec jsme ho našli skoro pod okny. Že ho neznáte? A to měl nedaleko i sochu v nadživotní velikosti!
Ale hezky od začátku. Když se Kvakoš narodil, byl to takový obyčejný žabáček. Ani zvlášť silný, ani zvlášť šikovný. prostě úplně obyčejný. Ale měl stále dobrou náladu a tak si často zpíval. No zpíval, spíš tak kvákal, vždyť to byl žabák, Proto mu rodiče dali jméno Kvakoš. Pravda, Kvakoš noční je druh ptáka, ale k žabáčkovi se to jméno dobře hodilo. Narodil se a žil v bažině za Českou Lípou, která je z části obkroužena železnicí na Nový Bor, z části ji obtéká potok Šporka, a z jedné strany je velká louka. Hezké místo, možná to tam znáte.
Kvakoš si nejen rád zpíval, ale rád i sportoval, hlavně soutěžil s kamarády, kdo přeskočí výše položené stéblo rákosu a jelikož skákal často a hodně, rychle se lepšil, až se stal nejlepším skokanem z celé bažiny!
Ale nic netrvá věčně. Jednou se zastavili u bažiny muži a Kvakoš zaslechl jejich rozhovor. „Tady se mi to líbí, koupím to tu, bažinu odvodníme a vysušíme a postavím si tu vilu“. Pro Kvakoše to byl šok. Copak oni se mohou přestěhovat k nedalekým rybníkům, ale je zde spousta jiných živočichů, jeho přátel a pro ně to bude znamenat záhubu. Zvěst se rozšířila po bažině rychlostí blesku a všem obyvatelům bylo do pláče, Nikdo nevěděl, co si počít.
Za několik dní zastavilo u bažiny auto a z něho vystoupili dva muži, Ten, zamračený a od pohledu zlý, co chtěl bažinu koupit a potom ještě jeden, který držel v ruce malou skleničku. Zlý muž přikázal „odeberte mi vzorek vody na rozbor, ať vím, zda to tu není nějak zamořené. Nerad bych se stěhoval do něčeho nezdravého“! Druhý muž nabral do zkumavky vodu a odnesl ji do auta, kde ji vsunul do stojánku. Oba se potom ještě chvíli kochali pohledem na Špičák a další okolní kopce. Kvakoš, který byl na výzvědách, to viděl a slyšel. V tom dostal nápad. Zahleděl se na zkumavku, která ale byla hodně vysoko.
Nevadí, řekl si Kvakoš. Jsem přece nejlepší Skokan na louce! Sebral všechnu odvahu a sílu, kterou mu dalo vědomí, že chce pomoci svým kamarádům, mohutně se odrazil předvedl nejvyšší skok svého života. Přistál skoro až u stojánku. Potom už šlo vše ráz na ráz. Kvakoš vylezl ke zkumavce. Vyčůral se do ní, vykadil a ještě do ní vztekle plivl. A máte to! Potom již spěchal pryč. Však už byl nejvyšší čas! Muži se otočili a šli k autu. Zlý muž se podíval na zkumavku, čuchl k ní a otřásl se. To je hrůza. Ten pozemek bude páchnout ještě za deset let a vyčištění bude stát spoustu peněz! Nechci to tu, raděj se podívám po něčem lepším. Zabouchli dveře a odjeli. Komáři, kteří se u toho nachomítli to ihned roznesli po celé bažině. To bylo slávy! Všichni se radovali a děkovali Kvakošovi, že je zachránil. Dokonce mu postavili uprostřed bažiny sochu z bláta v nadživotní velikosti. Musíme však říct, že Kvakoš ale nezpychl. Naopak, dál pilně trénoval skákání, jeden nikdy neví, kdy se to hodí. Konec konců, socha na podzim rozmokla a zbyla z ní hromádka bláta, tak ji ani nehledejte. Ale všichni obyvatelé bažiny jsou Kvakošovi vděční do dnes.
A my jsme se rozhodli, že si tento udatný čin zaslouží naši pozornost a tak jsme po statečném Kvakošovi pojmenovali naše výškařské závody. Kvakoš je rád, že má tolik následovníků a drží vám palce, aby jste také dokázali skákat vysoko a vzkazuje vám, pokud to hned nepůjde, ať to nevzdáváte. Každý začátek je těžký, i Kvakoš začínal se stéblem, které skoro leželo na zemi. Ale když se člověk, teda žabák nevzdá, naučí se i to, co se zdá zprvu nemožné.
A tak nezapomeňte v sobotu 19. ledna 2008 se bude v tělocvičně Českolipského gymnázia skákat do výšky a Kvakoš se těší na vaše výkony!