50 Let atletiky v České Lípě - ohlédnutí.

V loňském roce oslavila atletika v České Lípě 50. výročí své existence, a to je jistě důvod k ohlédnutí. Toto ohlédnutí je inspirováno tabulkami výkonů, jichž závodníci našeho oddílu dosáhli. Není podstatné, zda se oddíl jmenoval Lokomotiva, Spoza , Vagónka, nebo AC. Vždy to byl oddíl jehož barvy hájili závodníci celého našeho okresu. Na sportovní úspěchy mnohých se již zapomělo, ale potkáváme dost těch, kteří pěstovali svoji vůli při sportu a dnes ji prokazují i v běžném životě.
Začneme sprinty. Nejrychlejším mužem našeho okresu zůstává již neuvěřitelných 30 let Čestmír Kopřiva. Ten dokázal v roce 1968 uběhnout 100 m za 10,8 vteřiny. Sport se stal jeho údělem i po skončení atletické kariéry, jak potvrdí mnozí z nás, kteří pod jeho vedením absolvovali svůj školní tělocvik. Atletice se věnují i jeho synové Čestmír a Petr, kteří, jak jinak, pokračují v rodinné učitelské tradici. I další výkony jsou velmi vousaté. Druhý Jan Lán zaběhl svůj rekord v roce 1965 a třetí Jindřich Carda, pořadetel mnohých sportovních akcí v Zákupech, již v roce 1955! V posledních deseti letech promluvil do první desítky jen osmý Roman Málek, výkonem 11,1 s.
Na 200 metrů je bezkonkurenčně nejlepší Jan Lán. V roce 1969 dosáhl výkonu 22,2 vteřiny. Za ním následuje Miroslav Zavřel s časem 22,5 vteřiny a trojice Ivan Semerád, Jiří Birnbaum a Čestmír Kopřiva. Tito závodníci dosáhli shodně času 22,6. Na osmé až deváté místo se loni zařadili R. Málek, součastný předseda oddílu, a Pavel Hegr. Oba dosáhli na domácí dráze výkonu 22,8.
Běh na 400 metrů bývá označován za nejtěžší disciplínu. I zde musíme za nejlepšími výkony daleko zpět. Jiří Birnbaum dosáhl nedostižného času 49,9 s již v roce 1965 a Nik Vulpašin běžel čtvrtku za 50,3 ještě o dva roky dříve. Pokusí se na tom něco změnit čtrnáctý Pavel Koudelka, který loni tuto trať zaběhl za 52,15?
Po sprintech přijdou střední tratě. V roce 1976 utvořil traťový na 800 m rekord 1:54,3 min Jan Kaňka, nyní majitel antikvariátu v Poděbradech a druhý nejlepší výkon, 1:56,4 Vítězslav Gšwentner, kterého můžete často vidět na tenisovém kurtu, kole či běžkách. Další výkony patří Jiřímu Oprchalovi a Josefu Bělkovi a byly vytvořeny před více než třiceti lety. Oba dva stále pracují s mladou atletickou generací. Na našem okrese zůstal však jen Josef Bělka, který je již dlouhou dobu motorem novoborské atletiky.
I na 1500m drží oddílový rekord Jan Kaňka časem 3:54,0. Stejně i druhé místo patří V. Gšwentnerovi za výkon 3:59,9 min. Držitelem třetího výkonu je Martin Povýšil, čas 4:02,6 min.
Pro dlouhé běhy byl v České Lípě nejlepší začátek osmdesátých let. Důkazem je i běh na 5 km, kde mezi nejlepšími šesti výkony jsou čtyři z roku 1981. V Čele je suveréně František Vosecký.Byl všestranným běžcem, který patřil v barvách Jiskry Nový Bor mezi elitu orientačních běžců, a skvěle si vedl i na atletické dráze. Jeho čas 14:47,87, který vytvořil na univerziádě v roce 1981, nebude asi ještě dlouho překonán. Druhé místo si výkonem 15:12,8 zajistil v témže roce Oldřich Slaměný,který dodnes patří nejen mezi vynikajicí veterány, ale dokáže si poradit i s mladší konkurencí. O pět let dříve si vytvořil výborný osobní rekord 15:12,8 min, František Vach. Jemu však při náročném povolání ředitele nápravného zařízení ve Stráži, mnoho času na sportování nezbývá.
V běhu na 10 km je naopak první Oldřich Slaměný s časem 31:45,6 min a druhý F.Vosecký 31:48,8. Třetí opět F. Vach, který dosáhl času 32:25,2.
Trenér Žandovských nadějí O. Slaměný je také v čele maratónských tabulek a to časem 2:29:09,0 hod. I druhý Tom Novák dosáhl času pod 2:30 hod. Třetí je Martin Povýšil časem 2:34:35,0, a pod 2 hod. 40 minut se dostali i Zdeněk Kumsta a JUDr. Jan Riedl, nynější člen městského zastupitelstva.
Překážky nejlépe běhal Josef Novotný. 110 m. překážek zaběhl v roce 1965 za 15,9 s. Pravoslav Vykouk dosáhl v roce 1953 času 16,0 s a o desetinu pomalejší byli všestranný Zdeněk Patočka a Pavel Krédl. Zamíchat tímto pořadím by mohl desetibojař Marek Jakobi, který se loni časem 16,54 s prosadil na šesté místo tabulek.
I na 400 m překážek byl nejrychlejší Josef Novotný. V roce 1966 dosáhl výkonu 55,0 s.Také druhý Jaroslav Bartoň a třetí Pravoslav Vykouk dosáhli výkonu pod 1 minutu.
Divácky oblíbenou trať 3000m překážek absolvoval nejrychleji v roce 1975 F. Vach za 9:40,4 min. Druhého nejlepšího výkonu 9:55,11 min. dosáhl loni Pavel Hanák, který si na dráhu odskočil z orientačního běhu.Třetí, Martin Povýšil, zaběhl výkon 10:05,6 min. v roce 1979.
Na rozdíl od běhů patřily skoky v posledních letech k úspěšným disciplínám.Obzvláště výška je toho příkladem.Vede Jiří Hanák výkonem 209 cm. Tohoto výkonu dosáhl v roce 1995 jako člen juniorské reprezentace. Další v pořadí je Jiří Štros, výkonem 205 cm z roku 1982 a Petr Souček, který stejného výkonu dosáhl v roce 1994. Tento závodník se v letošní halové sezóně dostal již na 211 cm, ale v dresu Bíliny, za kterou startuje v atletické lize. Také čtvrtý v pořadí Jan Janků si svůj osobní rekord vylepšil mimo Č.Lípu a to v Jabloci, ale známý je především jako otec a trenér našich současných výškařských reprezentantů, Tomáše a Jana, kteří se již proskákali do Evropské špičky.
Dálce vévodí Pavel Krédl výkonem 703 z roku 1970, před Otomarem Havelkou, který v roce 1960 dosáhl výkonu 701 cm. Za ním jsou Petr a Jiří Krajíčkovi, těm se však překonat sedmimetrovou hranici již nepodařilo.
Také v trojskoku je první Pavel Krédl, a to výkonem 14,79 m z roku 1970. I on má však v dálce i trojskoku své nejlepší výkony mimo Českou Lípu, a to z Dukly Praha. Druhý je všestranný skokan Petr Souček. Výkonu 14,71 m dosáhl v roce 1994. Třetí je Jiří Krajíček 14,42 m, čtvrtý Roman Málek, 14,25 m, a pátý Otto Forman, který se jako člen RH Praha proskákal až k medaily z mistrovství České republiky.
Tyčka patří mezi velice atraktivní disciplíny. Nejvýše se s její pomocí dostal Jiří Jiroušek v roce 1986, a to až na 420 cm. Výškám zůstal věrný, i když zcela jinak. Nyní má na starosti výpočetní techniku v českých aeroliniích. O 40 cm níže skončil v roce 1967 Miroslav Handl a o tři roky později Petr Podrazil. Na výšku 370 cm se dokázal dostat všestranný skokan Petr Souček.
Dostáváme se k vrhům, které jsou v posledních deseti letech velkou slabinou českolipské atletiky. Lze jen smutně vzpomínat na doby, kdy vrhači pod vedením Vojtěcha Roztočila , učitele, ale i atletického odborníka, který se účastnil natáčení metodických materiálů z vrcholných světových atletických soutěží, patřily k ozdobám atletiky v našem městě.. V koulařském kruhu kraloval Václav Bernard, který se dokázal prosadit mezi nejlepší v republice a jeho 16,23 m z roku 1974 nebude asi ještě dlouho překonáno. Výkon 14,24 m vytvořený v roce 1985 patří dlouholeté opoře našeho týmu Ctiborovi Chytrému, který pravidelně přijížděl na soutěž družstev až od Kladna, kde bydlí. Až před několika lety přestoupil do podstatně bližššího Mostu, za jehož B družstvo ještě závodí. Třetí Vladimír Nováček dosáhl již v roce 1961 výkonu 14,14 m a o 4 cm méně má v tabulkách zaznamenány pravidelný účastník veteraniád na našem stadionu Petr Kolínský .
I disku vévodí V. Bernard, který toto 2kg těžké náčiní dokázal hodit 52,00 m daleko. Následuje Ivan Semerád 46,72 m a Jan Brom 44,54 m.
V Oštěpu je v čele V. Roztočil. V roce 1973 poslal toto náčiní do vzdálenosti 68,02 metru. 63 metrů a 32 cm hodil Jindřich Čermák v roce 1959 a 58,26 m Pavel Vlček v roce 1961. Čtvrtý je s výkonem 58,10 m František Šimůnek, otec úspěšného cyklotrialisty Martina. Toto pořadí se měnit nebude, neboť nyní se hází podle nových pravidel oštěpem, který má změněné těžiště.
I kladivo poslal z českolipských nejdále V. Bernard a to v roce 1974 do vzdálenosti 47,10 m. O rok dříve hodil 45,92 m Zdeněk Pelda a v roce 1978 dosáhl vzdálenosti 43,90 m Ivan Semerád.
Chůzi vévodí dva bývalí vynikající reprezentanti tehdejší ČSSR, Harrald Putz a Jan Brandejský. Toto pořadí platí na 20 i 50 km. Na kratší trati je třetí Vlastimil Mrázek a na delší Stanislav Rotta dlouholetý obětavý rozhodčí. Pořadí na třetím místě však platí pouze pro oddíl, jehož pokračovatelem je AC Česká Lípa, neboť líheň výborných chodců měl v Loko Č. Lípa a později v oddíle BROZAK Jan Brož. V budoucnu by mohli pořadím na okrese zamíchat i novoborští svěřenci trenéra Choděry.
V nejnáročnější disciplíně, desetiboji, vedou současní starostové Zákup a České Lípy. V roce 1956 dosáhl 5790 bodů Zdeněk Patočka a v roce 1971 získal 5687 bodů velký talent a dorostenecký reprezentant Jiří Pazourek. Třetí je výkonem 5676 bodů Čestmír Kopřiva. Na čtvrté místo se probojoval stále se lepšící Marek Jakobi, který by mohl zaútočit v brzku ještě výše.
Přehlídku mužských disciplín zakončíme štafetami. Sprinterskou štafetu 4x100 m zaběhli nejrychleji P. Möstl, E. Ponc, J. Novotný a J. Lán. V roce 1965 dosáhli vynikajícího času 43,9 s. Nejrychlejší štafeta na 4x400m měla složení podobné. J Lán, J. Novotný, J. Bělka a J Birnbaum dosáhla téhož roku výkonu 3:22,4 min.

Zatímco u mužů se v posledních letech měnilo pořadí na předních místech jen velmi málo, u žen byla situace podstatně lepší. Především v bězích došlo k zásadním změnám.
V běhu na 100 m byla nejrychlejší Radka Novotná. V roce 1992 zaběhla tuto trať za 12,65. Nyní působí jako modelka a majitelka modelling agentury. O druhé místo se dělí Věra Kopičová a Martina Měkotová, obě časem 12,7 s. Na čele tabulek dvěstěmetrového sprintu je opět Radka Novotná, která tuto trať absolvovala 26,42 s. Na druhé místo se loni probojovala Jana Mayová a dosáhla času 26,2 s. Její výkon je o to lepší, že tohoto času dosáhla jako starší žákyně. 26,5 vteřiny je čas, který vytvořila v roce 1985 Věra Kopičová.
V. Kopičová je nejlepší v běhu na 400 m. Čas 58,58 s je čas, který dosáhla v roce 1985. O rok dříve zaběhla svůj osobní rekord 59,94 s. Miroslava Jankujová. O setinu horší čas zaběhla loni Jana Kalvasová, jedna z těch, které se významnou měrou zasloužily o postup do 2. ligy.
A je to právě J. Kalvasová, nejen vynikajicí závodnice, ale i neúnavná organizátorka, kdo v loňském roce posunul hodnotu oddílového rekordu v běhu na 800 m na čas 2:16,9 min. Před ní byla držitelkou nejlepšího času 2:17,13 min M. Jankujová, a to od roku 1986. Třetí nelepší čas 2:18,8 min vytvořila v loňském roce J. Mayová, a pod 2 minuty a 20 sekund se dostala v roce 1994 i Pavlína Tichá.
Na 1500 m míchaly pořadím závodnice, které kombinují orientační běh a atletiku. Nejlepší je na této trati žákyně Kateřina Ráblová, kterou k běhu přivedl bývalý atlet a nyní trenér Dokských orientačních běžců Ing. Tom Novák. Na dráze dosáhla pod vedením Milana Németa času 4:57,4. V letošní halové sezóně se postarala o to, že na začátku nové "padesátiletky" je tento čas ještě o trochu lepší.I na druhém místě je orientační běžkyně. Je jí úšpěšná reprezentrantka naší republiky Olina Lepšíková z Nového Boru. Třetí je všestranná J Mayová. O. Lepšíková vévodí vytrvaleckým tratím na dráze. Na 3000 m dosáhla času 10:40,21 min a na 10 km 38:23,78 min. Na další místa v běhu na 3000 se m v loňském roce dostaly triatlonistky Gabriela Justová 11:14,83 min a Štěpánka Michaličková 11:15,97 min.
Na 100 m překážek se v roce 1992 o první tři místa podělily závodnice Tereza Šafránková 19,4 s, Jitka Dynterová 20,34 a Alena Svitáková 20,5 sekund.V běhu na 400 m překážek vytvořila v loňském roce nejlepší výkon 71,9 s Pavlína Tichá, druhá je za 73,7 s O. Lepšíková a třetí s časem 75,9 s z roku 1995 Jitka Šrámková.
Podstatně méně než v bězích míchali pořadím na předních místech v posledních letech naše závodnice v disciplínách technických. Nejlepšího výkonu ve skoku vysokém dosáhla v roce 1967 Blanka Matějková, a to 162 cm.Druhá Lucie Krysličková skočila v roce 1992 159 cm a Věra Bradáčová o tři roky později 157 cm.Osobní rekord V. Bradáčové je podstatně vyšší. Tato bývalá reprezentantaka svým výkonem 191cm patří v dlouhodobých tabulkách mezi nejlepší závodnice republiky.
Rekord ve skoku dalekém vytvořila v roce 1992 R. Novotná výborným výkonem 545 cm. Druhá Alena Chmelíková doskočila již v roce 1967 do vzdálenosti 514 cm. O 1 centimetr méně skočily B. Matějková a Magda Slivková.
Ve vrhu koulí je pořadí následující: Jitka Pokorná 10,74 m, rok 1964, Sylva Michalčíková 10,01 m v roce 1975 a Ivana Řezáčová 10,00 m 1977.
Disk hodila nejdál Alena Kratochvílová. V roce 1966 poslala toto nářadí do vzdálenosti 36,91 m. Na 32,36 m se v roce 32,36 m dostala Jaroslava Cábalová. Jen 2 cm do 30 metrů chyběly loňskému příjemnému překvapení v diskařském kruhu, Iloně Kolářové.
Dva nejlepší výkony v oštěpu byly vytvořeny v roce 1968. 35,88 metrů patří Aleně Chmelíkové a 32,42 m Zdeně Kakačové. Na třetí místo se dostala, loni ještě žákyně, Zdeňka Hanáková. Mladší sestra výborného výškaře dosáhla výkonu 30,62 m, a bude jistě patřit mezi opory ligového družstva žen.
Zbývají ještě štafety. Ve štafetě 4x100 m musíme za nejlepším výkonem do roku 1968. Čtveřice Kohoutková, Fraňková, Honzátková a Zlesáková zaběhla výkon 53,3 s. Druhý nejlepší výkon 56,4 s zaběhly loni Staňková, Tichá, Kolářová,Mayová.
Loni byl také vytvořen nejlepší čas na 4x400 m. Závodnice Kalvasová, Staňková, Mayová a Tichá vyvořily rekord oddílu výborným časem 4:16,7 min.
Věříme, že se start do druhého půlstoletí atletům vydaří, a že naváží na úspěchy svých předchůdců, kteří dosahovali často velmi kvalitních sportovních výkonů.